NÁVRAT  K ŽIVOTU

Miguel Angel Ruiz

 

Probudil  jsem se

A nic není stejné.

Poprvé

Otevírám oči,

Své oči,

O nichž jsem si dlouho myslel, že vidí,

Ale shledávám, že vše, co jsem považoval za pravdivé,

Byl jen falešný sen.

 

Potom se jako zářící hvězda

Anděl smrti andělem života stal

A proměnil můj sen

Z dramatu strachu

V radostnou komedii.

 

Celý překvapený se ptám anděla:

„Jsem mrtev?“

Anděl odpovídá:

„Ano, už mnoho let,

I když tvoje srdce bilo,

Tvá mysl spala v hrobě klamu,

Nevědomá si tvého božství.

 

Nyní se srdcem tlukoucím

A tělem dýchajícím

se tvá mysl probudila z pekla.

Tvé oči novým pohledem

Obdivují krásu, jež tě čeká.

 

Tvé božské vědomí probouzí

Všechnu lásku v tvé bytosti,

Nenávist a strach jsou opuštěny,

Pryč je vina a obvinění.

Tvá duše odpouští,

Tvé božství žije.“

 

Mé oči v úžasu

Hledí na anděla.

Cítím, že se ve mně probouzí pravda,

Ochotně se podřizuji,

Bez podmínek.

 

Pokorně přijímám

Smrt a život,

Do pekla posílám všechny žádosti

A s novýma očima

Vidím svou věčnou lásku…… odcházet.