NÁVRAT K ŽIVOTU
Miguel Angel Ruiz
Probudil jsem se
A nic není stejné.
Poprvé
Otevírám oči,
Své oči,
O nichž jsem si dlouho myslel, že vidí,
Ale shledávám, že vše, co jsem považoval za pravdivé,
Byl jen falešný sen.
Potom se jako zářící hvězda
Anděl smrti andělem života stal
A proměnil můj sen
Z dramatu strachu
V radostnou komedii.
Celý překvapený se ptám anděla:
„Jsem mrtev?“
Anděl odpovídá:
„Ano, už mnoho let,
I když tvoje srdce bilo,
Tvá mysl spala v hrobě klamu,
Nevědomá si tvého božství.
Nyní se srdcem tlukoucím
A tělem dýchajícím
se tvá mysl probudila z pekla.
Tvé oči novým pohledem
Obdivují krásu, jež tě čeká.
Tvé božské vědomí probouzí
Všechnu lásku v tvé bytosti,
Nenávist a strach jsou opuštěny,
Pryč je vina a obvinění.
Tvá duše odpouští,
Tvé božství žije.“
Mé oči v úžasu
Hledí na anděla.
Cítím, že se ve mně probouzí pravda,
Ochotně se podřizuji,
Bez podmínek.
Pokorně přijímám
Smrt a život,
Do pekla posílám všechny žádosti
A s novýma očima
Vidím svou věčnou lásku…… odcházet.