Inspirace

Aramejský Otčenáš - překlad

vysvětlivky k textu níže - barevné rozlišení:

Církevní verze
Správný překlad původního originálu
Původní originál v aramejštině

Otče náš, jenž jsi na nebesích.
Ty, jenž zrozuješ! Otče - Matko kosmu.
Abvún d-bá-šmája

Posvěť se jméno tvé.
Soustřeď v nás své světlo - ať je k užitku.
Netkádaš šmach

Přijď království tvé.
Svou vládu jednoty stvoř teď.
Tejtej malkutach

Buď vůle tvá jak v nebi, tak i na zemi.
Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách.
Nechwej c´vjánach ajkána d-bá-šmája af b-árha


Chléb nám vezdejší dej nám dnes.
Dopřej nám náš denní chléb a vhled - tolik, kolik potřebujeme každý den.
Hav lan lachma d-sunkanán jaomána

Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních.
Wa-š´bok lán chaubéjn (w-achtachejn) ajkána d-af ch´nán švokn l-chaj´bejn.

Prosíme, proveď nás pokušením, ale zbav nás od zlého.
Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje.
We-la tachlán le-nesjúna. Ela pacan min biša.


Neboť tvé je království, moc a sláva na věky.
Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.
Metol d´lache malkuta wa.chajlá wa-tešbuchta l´alám almín.

Amen.
V pravdě síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy.
Amen

Staré duše

Na světě existuje zvláštní druh člověka, který je často nepochopen.

Tito lidé jsou často samotáři, svobodné duše, nevinní milenci.

Vidí svět takový, jaký může a má být.

Jsou to staré duše, snílci, lidé naladění na život, s velkou intuicí.

Mnohé děsí ne proto, jací jsme, ale proto, jací nejsme, co nám chybí.

Dávné duše sahají do hloubek, které nedokážeme pochopit. Mají spojení s vesmírem, s přírodou, a proto jsou to lidé, kteří změní svět.

Jejich dotek je neobvyklý, jejich jasný pohled na věc je neobvyklý.

Často se cítíme méněcenní, jako bychom se museli snažit přiblížit jejich úrovni.

Žít se starou duší vyžaduje sebevědomého člověka. Ale má velkou to velkou hodnotu. Hodně to změní váš život.

Jsou věrní, pomáhají nám růst, nejsou materialističtí, chápou hluboké souvislosti života, jsou vděční, jsou příkladem moudrosti a odvahy.

Kráčejí po nejbolestivějších cestách tohoto života, a přesto mají odvahu se usmívat, být obětaví a podporovat druhé.

"Být se starou duší je dar od vesmíru."

Staré duše jsou roztroušeny po celém světě, a pokud jste nějakou našli... může to výrazně zlepšit váš život.

Zdroj: Emma Raisa Fatali, Facebook

Musela jsem zemřít

Anita Moorjani

.....V tu chvíli jsem pochopila, že dlužím sama sobě, všem lidem, které jsem kdy potkala, i životu samotnému, abych byla vyjádřením své jedinečné esence, své unikátní podstaty. Pokud jsem se pokoušela být někým jiným nebo něčím jiným, nebyla jsem tím lepší - jen mně to ochuzovalo o mé opravdové já! Bránilo to ostatním, aby mně zažívali takovou, jaká jsem, a mně to bránilo hodnověrně s nimi komunikovat. Když nejsem sama sebou, ochuzuji vesmír i o to, čím jsem sem přišla být a co jsem přišla vyjádřit.

V tomto stavu jasnosti jsem si také uvědomila, že nejsem tím, čím jsem se vždycky domnívala být: Teď jsem tady bez svého těla, bez své rasy, kultury, náboženství, přesvědčení. Ale pořád existuji! Co tedy jsem? Kdo jsem? Rozhodně se necítím nijak menší nebo omezená. Naopak, tak obrovská, mocná a všeobsahující jsem nikdy nebyla. Nikdy v životě jsem se takto necítila!

Ocitla jsem se tam tedy bez těla, ale má čistá esence přesto dál existovala a rozhodně to nebyla jen nějaká osekaná část celého mého já. Vlastně jsem se cítila mnohem větší, daleko intenzivnější a rozvinutější než mé fyzické já - cítila jsem, že jsem velkolepá, skvělá, úžasná. Měla jsem pocit, že jsem nekonečná, jako bych existovala odjakživa a měla existovat navždy, bez začátku a bez konce. Naplňovalo mně vědomí, že jsem jednoduše úžasná!

...... Pořád jsem cítila, jak mně obklopuje moře bezpodmínečné lásky a bezvýhradného přijetí. Mohla jsem se na sebe podívat novýma očima a viděla jsem, že jsem krásná vesmírná bytost. Chápala jsem, že už samotná skutečnost, že existuji, mi dává právo na tuto láskyplnou úctu a právo nebýt souzena. Nemusela jsem dělat nic konkrétního. Zasloužila jsem si být milována jen proto, že existuji, nic víc, nic míň.

Tohle pro mě bylo značně překvapivé zjištění, protože jsem se odjakživa domnívala, že se musím snažit být hodna lásky. Věřila jsem, že si lásku a péči musím zasloužit a bylo neuvěřitelné uvědomit si, že tomu tak není. Jsem bezvýhradně milována a není k tomu jiný důvod než ten, že prostě jsem.